V zimě.

Je zimní večer. Sněhové vločky

padají tiše, tichounce k zemi.

Mlhami občas zasvitne v šero

žlutavý paprsk plynové lampy.

Jdu se svou milou, stuleni k sobě,

zmrzlý sníh vrže pod naší nohou....

cinkot... to saně přelétly kolem....

Nám je tak volně, tak blaze v hrudi,

tisknem se k sobě, tisknem si ruce,

neřeknem slova a víme přec všecko:

Jak máme se rádi, tak nesmírně rádi

v těch bělounkých vločkách, jež lítají vzduchem

jak motýli bílí kvetoucím sadem.