V ZLÝCH ČASECH

Zazněl pláč matky domoviny

nad nepodařenými syny.

Jak mají občané být řádní,

když krade starosta a radní?

Jak možno za vlast bojovati,

když z Vídně na volby se platí,

a když muž vaší důvěry je

zároveň v službách policie?

Pochybné osobnosti všecky

očima kroutí pokrytecky:

– Písničku spusťte zase jinou,

vždyť zadáme si před cizinou.

– Též nedůvěra k politice

šíří se v lidu víc a více. –

Zbabělci, strašte svoje tchyně

a ženy. Co nám po cizině?

Ta o nás malý zájem jeví

a ani, zdali žijem, neví.

A lid ať myslí víc jak dosud,

než svěří někomu svůj osud.

Jen huba ho pak neomráčí

a mazanost mu nepostačí.

S myšlením přijde láska k činu,

jež osvobodí domovinu.