V. Zřel krále před tím křížem, na kolena

Zřel krále před tím křížem, na kolena

jak padali, tak zkrušení a malí,

jak bojácně se v plášťů purpur halí,

ret, který v bitvách hřměl, jak prosbou sténá.

Muž bohatýr a valkyra ať žena,

jak beze síly před tím křížem stáli,

své koruny s čel s pokorou jak sňali

a před ním ztichli, prostí, beze jména.

A kříž ten dále ramena svá vzpínal,

ta měnila se v dvě peruti dračí,

kněz soudil pod tím, kat pod druhým stínal.

Pot chladný cítil, jak mu skrápí líce,

a bylo mu tak divně, bolně, k pláči,

když nad křížem čet nápis: Inkvisice!