VÁCLAVU JANSOVI.

V práce milém čarokruhu,

k steré toulce květem luhů

dali jsme si ruce svoje,

přimknuli jsme druh se k druhu.

Život dal nám tuhé boje,

práce ples i soků roje,

až bůh lásky sklenul duhu

nad to žití tvé i moje.

Co nám zášť, co lidí zloba?

Příroda nás najde oba

každé jaro: hvězdy v znaku,

píti krásu niv a borů,

píti lásku, sílu k vzdoru

z květů, vln i ženy zraků!