VAE VICTIS!

Když Brennus do váhy meč hodil pádný,

„vae victis“ děsným ústa se mu chvěla.

Ó což tu zachvěl se Řím světovládný,

ó což tu váha vzhůru vyletěla!

Leč sotva barbar na útěku plachém,

juž ze slov jeho děsné símě pučí,

tím heslem Říman plní světy strachem –

„vae victis!“ světem užasnutým hučí.

Tím heslem gladiátor v slunce žehu

v areně sprahlé padá dřív než mečem,

tím vyhnanec mře na Sibiřském sněhu,

tím také my svá těžká pouta vlečem.

Balt neslyšíš, jak pláče vlnou chmurnou?

Hoď v soudu váhu vlastní srdce svoje,

meč Brennův váží víc s tou větou spurnou,

a lidstvu pouze zbudou – boje, boje!