VÁM ČEST!

To čin byl jednou heroický

a skvělý v našem prostředí;

až posud slovo bylo vždycky

jen pouhé slovo, jež se dí.

Jež vane a se rozeptýlí

jak povětřím hrst pápěří;

ať slib, ať hrozba promluví-li,

jimžto už nikdo nevěří!

Šik mužný je dnes vaše strana,

nad niž se jiná necení;

snad s vámi dočkáme se rána,

jež první sen náš naplní.

Okřálo srdce od naděje,

jak červánek by nebem šleh’,

konečně zase chvíle zde je,

národních legend, jedna z těch!

Jak by z těch pomníků zde všady

sestoupil mužů slavný řad,

ty tvrdé hlavy, jmout se vlády,

co právo naše, dobývat!

Jistoty pocit jde nám hrudí:

semknout se v nové legie,

zanítit nitro, které studí,

jak v Čechách jednou ať zde je!