Vám, paní má...

Vám, paní má, mé první slovo platí –

snad dovolíte, bych Vás takto zval. –

Tím k ničemu Vás nechci zavázati,

– – ten výraz se už dávno zužíval.

Vás, paní má, ať teď jste bůh ví koho,

já prosím, kdyby se snad krok Váš střet’

kdys ještě s mojím v běhu žití toho,

jen nedejte si nijak překážet.

Já mrtev jsem. A kdyby zrak Váš plachý

kdys zřel, jak plazím bídný se a lín

kol Vás, tu, prosím, žádné marné strachy:

já mrtev jsem, a to jest jen můj stín!