VANITAS.

Vše umře se mnou, co jsem žil a snil,

mé marné zápasy i tiché štěstí,

co miloval jsem, v čem jsem viděl cíl

a v čem jsem zklamán byl a sešel v scestí.

A každý tak – ať později či dřív –

v nic minulosti beze stopy splyne,

on sobě celým světem byl, jsa živ,

a pouhým pýrem jen pro duše jiné.

Vše umře se mnou! Tak se smířím spíš.

A život jest jak veršů svazek prvý,

pak básník umlkne – je neznám již,

a nikdo nepozná, co psal svou krví.