VÁNOCE 1914

Kol stromků stojí dětí řady

a zamyslí se hluboce

a hledí na slzy své matky

a vzpomínají na otce.

Tam kdesi v mrazné dáli stojí –

hvězdnaté nebe – jeho strom –

a místo plesných koled štěstí

zdaleka houfnic hučí hrom.

A místo dárků svaté lásky

padají pumy, kartáče –

ó lidstvo, kams to zabloudilo ?

To Spasitel chtěl jináče!

Ó lidstvo bídné! Kams to zašlo?

Tys dalo víru bludičkám!

Ó, již je čas, bys vrátilo se

zas ke Kristovým jesličkám!