Vánoce. (2.)

Aj z nebe, aj tam s vysoka

Jaký to blesk tak vyniká?

Svítí to v půlnoci, skví se to jasněji

Než se to slunéčko, hvězdičky třpytějí.

A v povětří vše kol kolem

Radostným zní již hlaholem,

Blízko i daleko, všady jest slyšeti,

O milém Ježíšku, o božském dítěti.

Andílkové, ó andělé

Prozpěvují si vesele,

K pastýřům na poli dolů doletují,

A že se narodil Pán světa, zvěstují.

Ježíšek již narozen jest,

Chceť každého k Sobě přivést;

Nebo On nás všecky srdečně miluje,

A nebe každému dobrému daruje.

A tento hlas, ten slyší rád

Každičký z nás, buď stár či mlad,

Ani již nemyslí na bolest, trápení,

Raduje se, že vše v dobré se promění.

A každý hned, co nám dal Bůh,

Povídá dnes to druhu druh:

Bratříčku, sestřičko! zda-li jste slyšeli,

Co jsme my v tuto noc z nebe obdrželi?

Ježíšku můj, miláčku můj!

Pospěš si k nám, nás obdaruj.

Já i má sestřička, Ježíšku zmilený!

My by jsme rádi již u nás Tě viděli.

Bolest i strach i všecko zlé

Od dušičky odvracuj mé,

Dej mi pak v srdéčko nevinné veselí,

Bych k Tobě dostal se mezi Tvé anděly.