VÁNOCE. (I.)

Sníh padá tiše, tak tiše,

a ticho v ulicích,

a podivné tajemné kouzlo

chvil štědrovečerních.

Naproti vánoční stromek

se v okně rozhoří –

hlas milý tak dávnou zas řečí

to ke mně hovoří.

Tou řečí tak drahou a tesknou,

snem zase mámivým –

zadumán sám doma sedím

já v podvečer a sním.