VÁNOCE V ČECHÁCH

Přišel, přišel před dvanácti lety

Spasitel jen pro jméno,

přišel si jen pro věno,

v porobě zas žiješ, národe ty!

By, je ještě horší, nežli byla;

osudu ta byla běh,

pro tu, hle, jsme za posměch:

ta nám zbyla z vítězného díla!

Ještě tváříme se jako páni,

plané jsou však rozkazy;

v srdcích to až zamrazí:

vlastním v domě jsme už potíráni!

Ani pulpáni už, čtvrtláníci,

do podruží půjdeme;

páté kolo vozu jsme,

naše řeč? stát? Stydíme se říci!

Vavřín zvad’ nám, zas jsme spřeží chudou,

nad námi zní poháry:

slyšíš? Němci s Maďary

o tvé dědictví se dělit budou.

Spasitel náš zved’ se do výsosti,

jeho dílo pouhý sen;

bylo? nebylo? tvůj den

potopil se zase do temnosti.

Věčný advent vzdechy naše plodí,

– zpěvem vánočním zní chrám –

nevykoupíš-li se sám,

Vykupitel tvůj se nenarodí!