VÁNOCE.

Zní zvony vánoční zas v svatou noc.

Já poslouchám je se ztajeným dechem,

chci zachytit je v duši opět echem,

leč kde je půvab jejich, čarná moc?

Když jako děti jsme je poslouchali,

oč tajemněji zněly, nežli dnes,

kdy jako ohlas jen se v dálce tratí.

My zbožně za ruce vždy jsme se vzali,

a za andělem zřeli do nebes,

a s hlavou plnou snů pak šli jsme spáti.

Ó doby, kdy vše pohádky čar zlatí.

Teď chápu již, když světla slavně planou,

pro děti úsměv, tichou slzu stranou. –

Zní zvony vánoční zas v svatou noc.