VÁNOCE

By Rudolf Krupička

Jako splav na řece šumí les,

pod nohou chrupe sníh,

ozáblá ves

krčí se dole v závějích.

Les kolébá se: Houpy hou –

Stříbrné srdce bije v něm.

K jeslím jdu smrčinou.

Čepici mačkám tich a něm.

Maria má tvůj něžný zrak,

Jezule krásný úsměv tvůj

a hledí mile tak

na lásku mou, na úžas můj.

Se mnou jde zajíc, laň a pes.

Na dlani holoubka mám.

Hluboko ve mně šumí les.

Poklekám.

Písniček roj se zdvih’

a vzlét’,

houpe se v haluzích

za smíchu houslí, flét.

Slzu mám v stínu řas.

Houpy hou –

Betlémské hvězdy jas

zvoní pasekou.

Dva dlouzí andělé

(ten delší tiše kých’)

zpívají vesele

v sladkých terciích.

Třetí mi otevřel

bránu do nebes:

se mnou tam šel

zajíc a pes, holoubek, laň i les.

S hrdla spad’ tísně kruh,

lehko je na duši,

i vítá sám milý Bůh

mou píseň pastuší.