VÁNOČNÍ IMPROMPTU.

Když do noci zvony zní hluboce

a stínů rej na bílé stěně,

ó, smutné, ó, tesklivé vánoce,

kde letos o jednoho méně!

Nechť zazní i chvilkou bujný smích

a zvoní, cinkají číše,

v své duši každý z těch veselých

přec vzpomíná smutně a tiše.

Však jasné jak planou do noce

z těch oken lampy a svíce,

ó, šťastné, ó, veselé vánoce,

kde letos o jednoho více!