VÁNOČNÍ MOTIV.

Jezulátko sladkých prsou požilo,

usmálo se na Matičku přemilo.

Úsměv ten rozkošný v duši mi pad’,

rázem ji přetvořil v májový sad.

Teple ji vyslunil, vybílil skvěle,

navždy v ní utkvěl jak štěstí mé celé.

Ó vy, kteří pouští jdete,

rváni dlouhou bolestí,

věčně marnou touhou mřete

po míru a po štěstí,

nebeský úsměv ten oželím rád,

smím-li vám po bílém paprsku dát!