VÁNOČNÍ SLOKY.

By Jaromír Borecký

Když, snivý Ježíši, jdeš po lilijích sněhu,

jak hvězda mořská, jež se v záři chýlí

v dým vonných břehů,

Tvé oko soucitem plá tmavé v svět, jenž kvílí,

dech balsamických rtů Tvých dýše něhu,

když, snivý Ježíši, jdeš po lilijích sněhu.

Ve stříbro míhavé, jež s řízy Tvé se roní,

dav cherubů Tvých v hymnách splývá zlatý,

jdeš Velký, Svatý,

a růže krvavé – Snů lidských Vzdechy – sváty

nad klínem Tvým se do myrt v mdlobách kloní,

ve stříbro míhavé, jež s řízy Tvé se roní.