VARI!

Vari od našeho pomezí,

které hradbou opevnil sám Bůh!

V ní jsme bývávali vítězi,

budeme ji bránit s druhem druh

všichni do jednoho, mladý, starý.

Od té hradby, útočníku, vari!

Chceme zde mít zemi svobody,

když jsme cizí pouta shodili,

volní s volnými žít národy,

pranikomu ani na chvíli

nechceme již býti za soumary.

Na stráži jsme – nepříteli, vari!

Kdo jdeš s dobrou vůlí, vítán buď

v dávném českých bratří úkrytu –

jdeš-li se zlou, postaví ti hruď

pravnukové dávných husitů,

hájit budou dávných hradeb tvary

třeba proti všem. Kdo zlý jsi, vari!

Masarykův, Benešův jsme lid,

nikdo cizí nebude nám pán.

Všechněm chceme mír a všechněm klid –

kdyby však nám měl být podkopán,

lev se zdvihne, vzletí sokol jarý,

zahřímáme: Rušiteli, vari!