Včela.

Lítá včela po lučinách,

Po poli i po dolinách,

Usadí se na kopřivy květ;

Sladouňký med zná –

Šťávu z kvítků ssá.

Uhlídá ji Staněček.

„Otče!“ – praví chlapeček –

„Pročpak tato včelička

Vlétla na kopřivu škaredou?

Vždyť pak si popálí nožku svou!

Nemá jiná kvítička?

Tu je bez – a tu květ melounový!“

Na to moudrý otec mu odpoví:

„Škaredosti kopřivy si nevšímá,

Sladký med jen z kvítku ssá.“