VDĚČNOST.

By Jaroslav Vrchlický

Jsou jisté meze... zač mám vděčným být?

Že dopřáno mi dýchat vedle vás?

Že myslit mohu a smím míti cit,

že jako vy chci býti plný klas?

Ó mysli! Klasem buď! Věz, co je žít!

Však proto předky dávat na pospas,

je špatné vždycky! Budeš jednou hnít,

ne vděčnost, slušnost je tu pravá hráz!