Vdovec.

HODILY jsou holky vdovce

do potoka,

jedna hezká, druhá hezčí,

nejhezčí ta černooká.

Plav si, vdovče, po náhoně,

přes rybníky,

proč jsi ty chtěl o té pouti

tančit s náma u muziky.

Plav si, vdovče, až do moře

pro ty věnce,

na jalovec patří vdovec,

růžičky jsou pro mládence.

Vdovec v proudu, duši k soudu

uchystanou,

tři panenky rozběhly se,

každá domů jinou stranou.

Na potoce, nade mlýnem,

tré vrbiček,

pod každičkou tou vrbičkou

stojí strážný andělíček.

Jeden hezký, druhý hezčí

u potoka;

chytaly ho, dostala ho

nejhezčí, ta černooká.