Ve druhém jaře. (II.)

By František Serafínský Procházka

Mých písní struno ztichlá,

tak dlouho v ňádrech mlčící,

Ó zpívej dnes, Ó zpívej

perličky písní jiskřící.

Ó zpívej, zvuč tou bájí,

již cítil jsem kdys v ňádrech mřít

a již jsem jako ptáčka

zas vnovo krásných do snů chyt'.

A zapomeň v těch zvucích,

jež bolu více nevysní,

že jedenkráte pouze

byl čas, kdy's tkvěla bez písní.