Ve druhém jaře. (VIII.)

Na tichých křídlech slétá

zas naděj ke mně, plachý pták,

Ó tiše, tiše, tiše,

ať nezmizí mně do oblak.

Sám bojím se i dýchat

a zírám na zjev zanícen,

tak věčně snít mne nechte,

Ó tiše, tiše, tiše jen!

Sám bojím se i dýchat,

jen ňádra má se smějí chvět...

Již zřím jej schýlen k sobě,

již cítím pláti žhoucí ret...