VE DVOJÍM SOUMRAKU.

Mystická chvíle... Lampa dohořívá,

oknem se na mne bledý měsíc dívá,

a pero vrhá dvojí stín.

Je právě půlnoc... Včerejší den zmírá,

neznámý zítřek se již v jizbu vtírá

a vniká mocí do skulin.

Hodiny bijí... Dneska ještě není,

a včerejšek je jenom truchlé znění

zvonově puklých úderů.

Den nový blízko... Chvátá za horami...

Oponu drží Čas... Jsme spolu sami...

A nezdvihne jí nahoru.

Zrak vbodnut ve zrak měříme druh druha,

pospolu v křížku zápolíme ztuha...

Zrak každý pohyb zachytí...

Jak v křeči prsty do hrdla mu vrývám,

do kalných očí zarytě se dívám

a chce se mi jej zabíti...