VE FOLIES-BERGÈRES.

Dým krčmy, v nějž se křik a vřava mísí,

bok nahých žen, jež krásné byly kdysi,

checht řvoucích Faunů, vše spjal v chaos pestrý

bůh, jemuž byly hřích a radost sestry.

Vír, orgie! – Smích luzy s ryčným skřekem

zde černá křídla věsí nad člověkem,

je hrozna tato maska, děs jen chystá –

smích Aristofanův v ní nemá místa.

Zde nesměje se Mimus, ale šklebí:

do thyrsu zlaté rozkoše vbil hřeby,

a když Sfinx vášně všecky vazby strhá,

o závod s tigry v bakchanal se vrhá...