VE HNĚDÝCH VLASECH...

Ve hnědých, těžkých vlasech tvých

šer cítím hvozdů zapadlých,

v nichž víly v modrých závojích

se koupou v tůních měsíčných.

Tvých tváří bledých hebký sníh

zřím vláti v dlouhých šarpijích

do šera hvozdů zapadlých,

těch hnědých, těžkých vlasů tvých.

A z očí tvojich dumavých

svit luny plane do snů mých

z propastí dálek neznámých,

zkad zdá se mi, že v líc mi dých’

šer teskných hvozdů zapadlých.