VE KLIDNÉM TVOJÍM ÚSMĚVU...

By Adolf Brabec

Ve klidném tvojím úsměvu

zřím zrcadlit se celý svět,

ve radosti i ve hněvu,

vždy čarný rozkošný jsi květ.

Čím maják plavcům na moři,

když kolem široširá hláď,

jenž náhle bludným zahoří,

tím tys mi, zřím-li zrak tvůj plát.

Jen květem jsem, tys sluncem mým,

jež dává sílu života,

jsem motýlem, jsem kvítím tvým,

jež září tvou se mihotá...