VE ŠKOLE.

Jak hošek z pohádky šel v doupě draka

a za sebou jen vlekl nitku rudou,

by v chvílích těžkých, které jistě budou,

zpět cestu našel z domu vlkodlaka.

Stop mnoho vedlo v doupě to, kam láká

ten netvor mládež z měst i horskou chudou,

leč nazpět pouze málo stop jde půdou,

nad níž hle! havran zlopověstně kráká.

I vstoupil bez bázně a celá dlouhá léta

ho jedem krmili, by duši zahubili.

Leč mládeneček srdcem, umem vzkvétá

a jednu myšlenku ta mladá hlava hostí:

Jak šťasten bude národ zotročilý,

až ruka jeho netvora ho sprostí!