Ve srdci dík a na rtech píseň nesa.

Ve srdci dík a na rtech píseň nesa,

blížím se tobě, všehomíra Pane,

z milosti tvojí svaté, svrchované

zbavena trýzně duše moje plesá.

I stál jsem sám a v úzkostech se třesa,

tys viděl srdce choré, zbědované,

palčivou slzu, kterak přes tvář kane,

a tělo bídné, ano hyne, klesá.

I dal jsi vzejíť slunci slitování,

vložil jsi balsam na hlubokou ránu

a setřel slzy všemohoucí dlaní.

Otče náš, láska tvá je nekonečna:

prosícím dáváš slova svého manu

a stonásobně žehnáš srdce vděčná.