VE STARÝCH LESÍCH...

Ve starých lesích taje sníh,

vpíjí se v chladnou, žíznivou zemi...

Čas zpívá v sosnách znavených

a tremoluje haluzemi.

Nadějí chví se zelený mech,

sněhem se dera. Na kmenech stromů

svítí už jeho mystický dech

a měkce šeptá píseň k tomu.

Nádhera slunce zapadá

za lesy. Smutků violných tajem

v korunách stromů uvadá – –

Jen tiše! Slyšíš? – Bůh jde krajem...!