VE STÍNU LESNÍM.

Za zlatých večerů si vyjdu do polí,

kde voní fialky tam půjdu ve trávě

a budu naslouchat jak z němých údolí

se line hudba mdlá tak vláčně, zdlouhavě.

A v prsou ucítím jak vánek tajně lká

a v záři modřivé zas spatřím území,

jak snílek marnivý, jenž přišel z daleka

a marně snaží se být šťasten na zemi.