VE STOPÁCH VAŠICH...

Ve Vašich stopách poutí k EIdoradu

když překročen už nenávratně

zenit lidských bolestí,

jdem dny i nocí k mystickému hradu,

a v perspektivy temných dálek

planou nám sny o štěstí.

A všecky písně, eklogy a mythy,

jež jako sladká hudba v duši

zněly cestou v západy,

zas z hlubin smutků zdvihly choré city,

že šli jsme v život jako děti

do čarovné zahrady.

A radostí a Lásky Symfonií

nám duch i svět a smrť i život

zněly do snů dál a dál,

a cítili jsme, jak nám srdce bijí,

když v stopách Vašich chápali jsme,

co nám k štěstí život dal.