VE TMĚ.

A kolem tma –

vše tone v ní a všude její drápy:

já vidím ji, jak z kouta sem se šklebí

a hledí na mne umrlčím svým okem,

svým okem tajuplně lesklým,

a duch můj jako zvíře polapené

se třese, krčí se a úpí

a vzdychá

a šílí jako živý pohřbený...

A kolem tma –

vše tone v ní a všude její drápy:

duch samoty si zpívá svoje žalmy,

své žalmy táhlé, odvěké a věčné,

své žalmy bídy, zoufalství a kletby...

A kolem tma –

vše tone v ní a všude její drápy:

duch samoty v ní zpívá svoje žalmy.