Večer bacchický.

Jak bouří těhotný se večer níží,

jak těžké vůně v hlubokém jsou stínu!

Fosforné jiskry tančí po jasmínu

a v tulipánech se dnes blesky kříží.

Šat bílý přeletěl kol tmavých mříží

a šepot slyšet v divokém jest vínu,

co horkých hlav se skloní dnes v chlad klínů,

již zřím ty prsy, jak se k sobě blíží.

Již z hluboka to hřímá, na obzoře

to blýská – dolij číši, bouř se valí,

ech sta posílá strmá hora hoře.

Zem chvěje se a temně duní skály

jak Bacchův pochod, Ind kde padá v moře,

by sem se valil, tigry tažen z dáli.