VEČER HISTORICKÉHO DNE.

Nad hvozdy hraničné se tmaví ptáci brali,

v předzvěstné haslo nebe záplavě,

vír bubnů jdoucích hord sem slábnoucí šel z dáli

a blížil se a ztrácel klamavě.

Klín opuštěných vsí jak bitviště byl tichý,

pláč zadržený u chalup se chvěl,

vylétly odkuds smolné k nebi víchy,

dvůr čísi vzdálen svící vyhořel.

...Zlý noční požár... Černo bylo, hlucho,

bděli jen lidé u mdlých kahanců

a občas zlekaní ven vyklonili ucho:

Přes hory táhla píseň vyhnanců.