VEČER NA MALÉ STRANĚ

Než temno všechny věci zalije,

Má duše, naslouchej své mrtvé touze.

Jak v nitro padá melancholie,

Do starých zahrad prší nyní dlouze.

Noc přichází jak navždy v města stín.

Zříš na fasádách smutku flór se chvíti.

Usedá proti tobě tiše spleen,

A z jeho očí žlutý beryl svítí.

Ty cítíš duši města odvěčnou.

To, co zde nové, cizím zrak teď vidí.

Jen minulost má tvář zde skutečnou.

Amplion z dálky hraje tesknící.

A v jeho rytmech stíny dávných lidí

Zas chodí zvolna starou ulicí.