VEČER PO POHŘBU JOSEFA MATĚJKY (III.)

Smrt jiná též: Je všechno hotovo.

Ortel je pronesen a není odvolání.

Leč ten, kdo odsouzen, zas doufá nanovo

v milosti zázračné. Půl obava, půl přání.

A dny jsou kruté v šerém žaláři.

Zde civíš zajatý! Svět tobě vzat i lidé.

Teď v koutě choulíš se, děs bledý na tváři.

Pozítří, zítra katastrofa přijde.

Sníš, abys bez bázně šel k šibenici.

Svět aby neuzřel cos cukati tvou lící.

Poslední odsouzence pýcha!

Pak přijdou v celu a čtou: Zítra tedy.

Odvahu, řeknou. Hledíš z okna bledý.

Noc jako hrob je tmavá, tichá.