VEČER PO POHŘBU JOSEFA MATĚJKY (IV.)

Pod verandou je polosvit.

Zde datum, míra, prostor ještě.

Tam venku však je noci klid

a jednotvárný rytmus deště...

Je plna zrady zahrada.

V ní není ani zásvit jasu.

V ní rytmus deště připadá

jak šepot odumřelých hlasů.

Nasloucháš noci. Chvíle jdou.

Zde na přechodu stínů chvění.

To nehlučné snad kroky jsou

toho, jenž byl a jenž už není...