VEČER U MOŘE.

Ten sladký večer... flétna naříkala...

na břehu moře sám jsem stál,

kde strmě zdvihala se tmavá skála

a pod ní vln se tanec hnal.

A malá loďka kvítím ověnčená

na modrých vlnách plula v dál,

a hladina zaplála pozlacená,

kde maják vzpial se opodál.

Ten sladký večer, flétna smutně lkala...

na břehu moře sám jsem stál;

rád dnes bych slyšel, tam kde strmí skála,

té flétny tón by naříkal.

Když měsíc bledý, všemi opuštěný

nad věčným mořem počne snít,

je čas na břehu život rozesněný

v jediné noci prošílit!