VEČER U ŘEKY.

Jdu, cítím zápach vody. Řada vorů

je spjata k stromu, jenž se k vodě chýlí;

mdle svítí řeka, plyne bez vln sporu,

jí v letu div se racek netkne bílý.

Zvuk pily ostře parnem zní a kvílí,

a žár jak padá v klad a polen horu,

ten dříví dech, jenž z ohrad táhne chvílí,

mi připomíná vůni starých borů.

Na člunu, který dnem svým vzhůru leží,

školáků chumáč usadil se svěží,

a zpívá, výská drobotina bosá.

Pak tichne všecko. Slyšet zvony z Týna,

a na Letné mře poslední hvízd kosa.

Nad zámkem slunce rudě dohasíná...