Večer v Bruggách

By Rudolf Medek

Začíná se večer v Bruggách,

aby to byl sladký večer,

sladký večer, nejkrásnější.

Zase moře větřím v dálce

svět a světy, zemi, nebe.

Ale ty, paprsku boží,

teď Jsi se mnou.

Končí se den teskný v Bruggách,

celý den Jsi byla se mnou,

ale teď jsme sami spolu.

S věží zvoní na klekání,

černé mnišky ulicí jdou,

v náručí mém hvězda plane.

Kdys na Středozemním moři

s nebe spadla Jsi v mé srdce.

Teď tam hoří věčné světlo.

Ale zde jsme na severu.

Začíná se večer v Bruggách.

Zhříváš mne svým čistým teplem.

Objímáš mne čistou paží,

něžně hledíš v hříšné oči,

na zvrhlá mne líbáš ústa.

Teď Jsi se mnou a nic není

na tom světě nad ten večer,

nejtišší můj večer v Bruggách.

Nejtišší a nejkrásnější

na tom světě, v tomto bytí.

Světlo věčné plane ve mně,

moje lásko nejkrásnější...