Večer v rokoku.

Ve starém parku táhlé tóny rohů

se chvěly v olších a zatřásly jívou,

Diany roztruchlily sochu snivou,

jež vzpjatý luk v šer kryla zkvetlých hlohů.

Kol Pana celý zástup Kozonohů

se rozesmál a smích ten letěl nivou,

šleh ořů Poseidona hustou hřívou,

již bassin hlídali ve každém rohu.

A na rybníce chvěly se a třásly

a umíraly dlouze na terase,

na které bledá Chloris k luně lkala;

co v jídelně již všecky svíčky zhasly

a ve vějířů Boucherových řase

se s nahým prsem mladá nymfa smála.