Večer v zimě.

Já slyšel večer z tmavé kathedrály

zpěv žalmů, jak se nesl v město snící...

Kraj pod šerým spal nebem, s večernicí

mhy listopadové se v zápas daly.

Já slyšel Hosanna! Zpěv síly, chvály!

Řad mnichů kráčel v rukách s voskovicí,

kol ochozy šel, mizel zpívající

ve dveřích, v kadidle jež z kořen stály.

Ve hloubi různá světla v mléčné tůni

se kmitala, dvě, čtyři, o samotě,

teď náhle řetěz jich vzplál po nábřeží.

Já cítil dole, jak tam život duní,

jak v kotli alchymisty, chví se v hmotě,

zde v kathedrály zdech i v zvonů spěži.