VEČER.

Světice bledá mne skrývá

v hvězdnatém plášti.

V srdci vánek mi zpívá. –

Prchněte záští!

Myšlénky zvolna se taví

v temnotě chladné;

měsíc chorý a plavý

v oblacích vadne.

Pohádka duši mou vede

setmělou síní

do tmy kalné a šedé...

Smutno je nyní!...