VEČER

By Antonín Macek

Úponky útlé rozkvetlého bezu

jsou plné bílých, sladce vonných hvězdic,

jež prší na schody. A bílá rosa

po dalekých se táhne luzích,

drahokam rudý slunce dohořívá

a v duši mizí bolest v tichu

večera v chladné vláze.