VEČER.

Pláč oveček už k domovu se béře,

zpozděná panna snímá závoje,

kmen temné síly zatarasil dvéře

u posvátného její pokoje.

Chvoj silně voní noční sakristií,

zpozděné dítě, podušky své stel!

Gloria krve mužská srdce bijí,

pod každým oknem posel Gabriel.

I tobě snese: zdrávas, panno blahá!

(Pláč oveček se vrací k domovu...)

Svlec úběl těla, neuvítáš vraha,

leč mužskou tíž pro krve obnovu!