Večer.

Jen oblaka se šinula –

kraj uhasínal studený.

Na moji duši házel kdos

hranaté kameny, kameny.

Jak dneska, zítra, pozítří

a západ zas tak krvavý.

Svátečně čekám každý den

ztracené Výpravy, Výpravy.

A nikdo se mi nevrací –

jak dneska, zítra, pozítří – –

Jen horký Západ vášnivě

duši mou rozjitří, rozjitří. –