Večer.

By Jan Václav Tůma

Vy doby svaté, stíny pod večer,

perutě touhy k světům nadhvězdným!

vraťte mi, vraťte srdce rozletlé

na křídlech lásky.

Darmo ach darmo! touha duše mé

v posvátný klid se z hloubky rozpjala

k tajemné výši, letem nad hvězdy

objímá vesmír,

a v nekonečna věčném prostoru,

nad luny leskem, nade stříbrem hvězd

láska si skládá z perel slzí svých

Tvůj svatý obraz.