VEČER.

Byl letní večer... Z lázeňského domu

se tichem vznášel rytmus valčíků,

svítilny plály korunami stromů,

nad jezem hasnul tlukot slavíků...

Tu soumrakem se vážná píseň lila

jak ze smutku a touhy utkána,

tak zadumčivě do duše se vpila

ta melodie snivá z Schumanna.

A zmlklo vše, i stromů jemné chvění,

když pianistka bledá dohrála,

a sladkou píseň, plnou zapomnění,

v nejhlubší kouty duše rozvála...