VEČERNÍ...

Už bledá luna v kraj se dívá,

luh v rosných perlách usíná,

a harmonika ve vsi zpívá,

den v sadě zvolna zhasíná.

Stín ulehl si v hlavách stromů

a šedý závoj na květ stáh –

už svítí temná okna domů,

a kyne osvětlený práh.

Ve vonných lipách ztichly včely,

a motýl leh si ke spánku,

a na věži se rozzvučely

zas zvony v záři červánků.

A těžká vůně k nebi stoupá

a táhne snící doubravou...

a v tůni čarovně se houpá

svit hvězdný vodou modravou.

Na návsi výská harmonika,

a luna stojí nad jezem...

kdes v olších slavík toužně vzlyká,

sad usnul – oddychuje zem...